ZO 06 senioři kardiaci
Zájmová organizaci seniorů s různým srdečním onemocněním. Scházejí se každé 1. pondělí v měsíci k pravidelným schůzkám ve společenské místnosti MOSDČR.
Zájmová organizace č. 06 při MO SD ČR, Ostrava Poruba
plán na rok 2015
Navzdory černým výhledům před rokem podařilo se vytvořit plán náročných poznávacích výletů a také je realizovat.
Zásluhu na konečném úspěchu má část velmi zdatných turistek ze skupiny ZO 09. V průběhu minulého roku projevily zájem o program i nečlenky SD ČR. Koncem roku se přihlásily do Svazu.
V tomto textu užívám z praktických důvodů zkratky:
as = autobusová stanice, žs = železniční stanice, st = stanoviště,
zs = zastávka.
Program není úplný. Jako dříve bude doplňován aktuálními akcemi,zejména v zimním období, po předchozím schválení na členských schůzkách. Konají se v prvním pondělí měsíce vyjma v červenci a srpnu, ve 14 hodin.
17.04. Velký Roudný – výstup na vrchol kopce, individuelní
procházky ,komentář
T Svinov, žs. R10 8:09 - Opava 8:29.
Opava R10 8:33 - Bruntál, žs 9:35
Bruntál, žs. BUS 870 10:50 – Roudno, kostel 11:22.
Z Roudno, rozc. BUS 870 14:47 - Bruntál 15:15.
Bruntál R10 16:32 - Svinov 18:06
.
- Horní Benešov - prohlídka města s výkladem - procházka
do Svobodných Heřmanic
T Svinov, žs. S1 9:09 - Opava 9:35
Opava, st.2 BUS 260 10:25 - H.Benešov, as. 11:20
Z H.Benešov, as. BUS 874 14:45 - H.Životice, statek 14:25
Sv. Heřmanice, rozc. BUS 248 15:45 - Opava 16:28.
Opava S1 16:30 - Svinov 17:02
- Nový Jičín a Hodslavice . Expozice gen. Laudona,nám.č.45
muzeum Fr. Palackého , případně jiné historické památky
T Svinov, žs R47 8:52 - Nový Jičín, žs 9:28
Nový Jičín, as BUS 617 12:18 - Hodslavice, nákup.střed
12:32
Z Hodslavice, nákup.střed. BUS 617 16:23 - N.Jičín 16: 40
Nový Jičín, as. BUS 670 17:15 - UAN 18:17
- Spálov a Heřmánky. Prohlídka obce, zámek, park, výklad
o konci 2 světové války.Pěší túra po zel. do Heřmánek.4km
T Svinov, žs. S2 8:52 - Suchdol 9:09.
Suchdol, žs. BUS 620 9:20 - Odry as. 9:50
Odry, a.s. BUS 681 10:00 - Spálov OÚ 10:20
Z Heřmánky, žs S33 16:17 - Suchdol, žs. 16:46
Suchdol R 47 16:58 - Svinov 17:17
26.06. Mezina u Bruntálu. Procházka k Venušině sopce,
prohlídka okolo kostela .
T Svinov, žs. R 10 8:09 - Opava 8:29
Opava R10 8:33 - Bruntál 9:36
Bruntál, žs. BUS 869 10:25 - Mezina , kostel 10:39
Z Mezina , kostel BUS 869 15:55 - Bruntál 16:15
Bruntál, žs. R10 16:32 - Svinov 18:06
- Vendryňské vápenky. Pěší túra k vápenným pecím a blízkému okolí - 3 km
T Svinov žs. S2 8:24 - Vendryně 9:37
Z Vendryně, vápenka BUS 768 14:55- Třinec, as. 15:08
přechod k zs. Centrum
Třinec, zs. Centrum S2 16:22 - Svinov:30 17:37
24.07. Staré Purkartice . Túra údolím Kobylího potoka - 3 km
T Svinov, žs. R 10 10:09 - Krnov, žs. 11:03
Krnov, žs. BUS 822 11:45 - St. Purkartice , vlek 12:16
Z Vraclávek, rest. BUS 822 14:40 - Kr Loučky,Jednota 14:54 : Jednota BUS 622 16:37 - Krnov .žs. 16:53
: Krnov R10 17:02 - Svinov 18:06
- Těrlicko – Lučina. Prohlídka Jaškovské krčmy, náměstí – po modré značce na Žermanickou přehradu - 5 km
T Svinov, žs. S1 9:21 - Vítkovice 9:29 - Č. Těšín 10:07
Č. Těšín as. (9) BUS 749 10:35 - Těrlicko,střed 10:58
Z Žermanice, střed. BUS 387 16:33- Vít. Mír. nám. 17:23
21.08. Třinec. Procházky Starým Městem a okolo Dolní Lištné
5 km
T Svinov, žs S2 8:24 - Třinec, zs Centrum 9:30
Z Třinec, Centrum 16:22 Svinov 17:37
- Jablunkov. Stezka historií Jabl., Archiv voj. historie TS,
případně Arboretum
T Svinov,žs S2 8:24 - Návsí 9:47
Z Návsí ,žs S2 16:10 - Svinov 17:37
25.09. Milotice, žs – Milotice n. O. Pěší túra do obce Milotice.
T Svinov, žs R1 10:09 - Opava 10:29
Opava, žs R10 10:33 - Milovice 11:24
Z Milotice, škola BUS 872 13:35 - Bruntál, žs 13:50
Bruntál, žs R10 14:32 - Svinov ,žs 16:06
- Čaková . Pěší túra na zast. Zátor,kyselka - 5 km
T Svinov, žs. R10 8:09 - Krnov, žs. 9:09
Krnov, Slévárna BUS 814 10:22 - Čaková, rest. 10:44
Z Zátor S10 15:31 - Opava 16:25
Opava,žs. S1 16:30
Plán akcí na rok 2014
Předseda této ZO se potýká s nedostatkem členů. Někteříse již z vážných zdravotních důvodů nemohou zúčastňovat a počet 5 členů pro organozování akcí je "nerentabilní" pro práci organizátora. Proto nabízí možnost zúčastňovat se těchto vycházek i jiným ZO. Týká se především členů starších 70 let, majících dlouhodobé časové jízdenky ODIS, protože se dost cestuje.
Začátek společných výletů se zájemci z jiných skupin
První výlet se uskutečnil 20. 6. 2014 za účasti 11 zájemců ze dvou ZO. Zájemci byly ženy a samozřejmě se již ve vlaku vzájemně poznávaly. Počasí příliš nepřálo. V Bruntále se na nové autobusovém nádraží od loňského roku skoro nic neposunulo. Při čekání na bus 869 na hlavní ulici města jsme oblékali vše, co kdo měl.
V Rázové mohlo být max. 14 st. Hned na zastávce u školy jsem se ptal jedné paní, kde můžeme najíst občerstvení. Ochotná mladá paní prozradila, že je majitelkou hostince na dolním konci obce, že však nevaří. Současně upozornila, že doporučuje využít blízkou restauraci a to hned. Slíbil jsem jí, že se u ní zastavíme na zpáteční cestě.
Cesta k cíli byla skutečně jen 3 km. Po asfaltované silnici jelo málo aut. Dole je výstavba jakési „průmyslové zóny“ obytné domy jsou roztroušeny po celé délce cesty, která končí před vodou. Dost daleko od vody je vpravo stezka, nebo ulička. Sufitová. Došli jsme po ní a pak po trávě k vodní nádrži. Na skutečné naleziště sufitů se nám moc nechtělo v trávě. Nazpátek jsme zkrátili trasu po břehu a přes soukromou zahradu opět na Sufitovou. Viděli jsme velkou zahradu se sufitovým plotem, tj. zeď a sloupky z masivního sufitu, výplň z ocelových tyčí. Je tam i ochrana proti záplavám ze sufitových kamenů.
Hostinec u Vachů není odtud daleko. Výběr skromný. Kromě nápojů jen zmrzlina a utopence. Zpáteční cesta probíhala při zatažené obloze, trochu slunce jsem vyžil pro několik snímků. Zpáteční cesta busem i vlkem bez problémů. Účastníci byli údajně spokojení s první společnou akcí.
Viděli jsme vodní nádrž Slezská Harta od západu z Nové Stráně, z jižní strany od Leskovce, kostela, teď od severní Rázové. Pokusíme se o pohled na nádrž z jižního Roudna, či dokonce z Velkého Roudného?
Další část zprávy je určena pro ty účastníky, kteří mají hlubší zájem o okolnosti, které mě vedly k naplánování výletu do Rázové. Při jízdě busem 869 z Mor. Berouna přes Bílčice mě zaujal před přehradní hrází na pravé straně kamenný lom asi 600 m dlouhý. Na mapě jsem četl, že je to čedič. Zastávka se jmenuje Bílčice Kamenolom. Do lomu se turisté nepouštějí. Obrovské množství čediče potvrzuje skutečnost, že oblast Bruntálsko má více lávových proudů, čili že vulkanická sopečná činnost zde byla opravdu významná. Uhlířský vrch (672m) u Bruntálu a Velký Rudný (780m) jsou nejvyšší pozůstatky.
Na východní straně Slezské Harty dokazuje sopečnou činnost přítomnost sufitů jižně od Rázové. Západně od Rázové se vyskytují tzv. Karlovecké tufy a tufity.
V naučných slovnících jsem se dočetl, že tuf se sopečná hornina: stmelený sopečný materiál:popel kamínky kameny, pumy= velké kameny, které sopky vyhazují. Tufy s příměsí nesopečných usazenin a případně zkamenělin se nazývají sufity, řečeno jednoduše. Byli jsme asi nedaleko od naleziště razovských sufitů. Sufity jsme viděli v hostinci U Váchů opracované do mohutných dveřových rámů. Četl jsem, že mnoho kostelů u nás má stavební části ze sufitu. Tmavošedý sufit se povrchem podobá hrubozrnnému asfaltu. V takovém materiálu nic neroste vyjma mechů. Velké balvany na Uhlířském vrchu a na Venušině sopce lze použít jen jako obrubníky v okrasné zahradě.
Skalničkáři znají tuf vápenný = travertin. Ten není vyvřelina, nýbrž sraženina z roztoků obsahující uhličitan vápenatý. Tento porézní materiál je nejlepší substrát pro nejvzácnější horské rostliny. Na Slovensku se vyskytuje v mnohem větší míře než v ČR
Zkušenosti z výletu do Gory-Nýdku mohou být příště užitečné
Výlet do těchto lokalit jsem si vyzkoušel v Nýdku3.6.2014 za trvalého deště, abych zjistil správný přesun z vlaku na zastávku Centrum v Bystřici. Skutečný výlet se uskutečnil 27. 6. 2014 za ideálních podmínek: slunečné a 25 st.
Bus 772 odjíždí z náměstí Nýdek až v 11,05, tak jsme v bufetu hledali něco na zub. Účastnice výletu nabízely maliny, keksy, bonbony: nálada velice přátelská, ač to byl teprve druhý společný výlet. Za 6 minut jsme dojeli na konečnou v Goře. V plánu byl průzkum hospodářsky využité půdy, tedy místo s velkým rozhledem. Začali jsme obhlídku na stezce s červenou značkou směrem na západ. Ukázalo se, že vede na Ostrý vrch v lesnatém terénu. Obrátil jsem směr a vystoupil trochu výše v naději, že tam bude nějaká stezka mezi chalupami na východ směrem k Čantoryji a nazpět ke konečné. Skupině 4 účastnic se takové procházení asi nelíbilo, ale ještě víc odjezd v 12,43. Rozhodly se pro předčasný odchod dolů do Nýdku, trasa 3 km. Nakonec tento návrh získal převahu.
Druhý rozpor se týkal místa občerstvení. Podle informací získaných 3. 6. a posledních uřidiče byla jediná možnost v restauraci U Radima. Když jsme k ní došli, bylo to asi 1 minutu před příjezdem busu z Gory, zjistili jsme že restaurace je vlastně pizzerie. Přesto jsme tam zůstali a dali si nápoje či polévku.
Na náměstí Nýdek se rozmotal zbytečný spor o času odjezdu. Buď 15,05 s dojezdem do Bystřice Centrum, nebo 15,20 s dojezdem do Bystřice žel. St. Zatím jsme navštívili nedaleký hřbitov s dřevěným kostelíkem a poté blízkou rest. Nýdečanka. Pouze jedna účastnice si dala kávu. Času bylo dost a řeč se točila jen o odjezdu. Štěstím bylo, že při pěkném počasí se daly názorové různice snést. Odjeli jsme dřívějším busem. V Bystřici byla možnost obhlédnout si obchody, některé účastnice navštívily odpolední bohoslužbu v dřevěném kostelíku.
Můj celkový dojem je, že jsme viděli pěkný kousek hornatého slezského pohraničí za ideálního klimatického počasí a že jsme zvládli neplánovanou pěší turistiku. Paní Žídková mi vyprávěla, že tu před x léty prošli dlouhé trasy z Čantoryje na Ostrý a dál. Tak to byli opravdoví pašáci.
Mě ve vesnici Gora zaujala mimo jiné krásná předzahrádka s kvetoucí skalkou a při vstupu do vesnice skvěle valašsky vyřezaná tabule. Divil jsem se, že účastnice prošly kolem tabule bez povšimnutí.
Vyhlídková věž na Ježníku
Začátek výletu 11. 7 .2014 probíhal podle programu. P třetí 11 účastníků. Čekání na nádraží v Krnově na bus 802 jsme využili k občerstvení. Paní Hanšutová si zapsala zájemkyně o fotky z předešlých výletů a slíbila výběr peněz za fotky. Za to jsem jí velice vděčný. Příjemné překvapení čekalo v busu- platila ODIS karta. Vystoupili jsme na zastávce Pod Ježníkem.
Počasí nepřálo, obloha zatažená, 18 st. Vyhlídková věž na kotě 552, převýšení oproti Ježdinské silnici 150m, trasa výstupu 1,5km. Jen menšina účastnic vystoupila do nejvyššího patra věže. Výhled jen na Krnov, to nás zklamalo. Podmínky pro fotografování špatné. Ukázalo se, že několik účastnic už na kopci bylo. Pobyt pod věží jsme značně zkrátili.
Při sestupu se občas vyjasňovalo, nálada se zvedla i proto, že se začaly hledat houby. Jen jedna účastnice se však radovala z velkého praváka, je na snímku.
Počasí se konečně umoudřilo na hlavní silnici. Dvě či tři členky si vzpomněly na souběžnou stezku podél potoka, dřívější starou Ježdínskou cestu. Po ní po zelené jsme došli až do Krnova. V malém parčíku s novějším otevřeným pavilonem jsme si mohli dovolit delší pauzu.
Když jsme prošli pod železničním nadjezdem, ztratili jsme orientaci. Místní občan doporučil údajně kratší trasu k nádraží. Bohužel, hned poté začalo dost ostře pršet. Jak to bývá, padaly rozdílné názory. Jen paní Hrnčárková dosud většinou mlčenlivá, nabrala bez řečí směr a přivedla nás bezpečně k nádraží. I přes dlouhou pěší túru jsme stihli plánovaný vlak ve 14,53. Plánovanou kilometráž jsme překročili o 2 km. Trasa po staré cestě k nádraží je 5 km.
Celkově hodnotím výlet na Ježník lépe, než do Gory. Nálada mezi účastníky byla přátelštější, návrhy a rady rozumnější.
Dovolím si krátkou poznámku k počasí. Mnoho měsíců v Mar. Horách nepršelo, i když v Porubě i v Zábřehu často lilo. Po příchodu domů jsem okamžitě měřil srážky. Konečně pořádně napršelo -280 mm! To je rekord v mých záznamech. Sousedé potvrzují, že lilo jak v tajfunu, naštěstí krátce.
Výlet se vzpomínkou na události v roce 1932
článek Ing. Schindlera
Na sraz 9.5.2014 se dostavili na nádraží Vítkovice jen 3 členové a 2 hosté. Podle programu jsme dojeli do Českého Těšína a busem 760 do Kostelce. Cesta s kopce po modré k památníku je asi 700m. Účastníci byli překvapeni mohutným pylonem s nadživotní velikosti letce. 2 panely v češtině a polštině podrobně líčí okolnosti leteké katostrofy 11. září 1932. Připravil jsem si čtyřstránkový elaborát z více pramenů, který v podstatě odpovádá textu na českém panelu. Polský text se podrobněji zabývá rozvojem sportovního letectví v 30. letech minulého století.
Tragika neštěstí letců Žwirka a Wigury spočívá v tom, že před jejich posledním letem zvítězili 28. srpna 1932 ve 4. ročníku závodů Challenge a pak doma v Polsku museli navštívit všechna větší města. Jejich pohřeb ve Varšavě byl nějvětší události v Polsku mezi dvěma světovými válkami. U příležitosti70. výročí tragedie letců hrdinů se na Kostelci, v místě nazývaném Žwierkowisko, konala 14. září vzpomínková slavnost za účasti nejvyšších představitelů obou států. Stojí za to, abychom si paměť osvěžovali či obnovovali opakovanými návštěvami Kostelce.
Na zpáteční cestě jsme si prohlédli hřbitov kolem kostela sv. Vavřince. Hřbitov nás zaujal tím, že všechny hroby jsou zakryty deskami z různého kamene, takže hřbitov vypadá jako bílá čistá plocha. Kostel byl samozřejmě uzavřen. Z pramenů jsem se dozvěděl, že kostel byl zbudován na začítku 20. století na místě původního dřevěného kostelíka sv. Vavřince. Po likvidaci původního farního kostela sv. Trojice v Horním Těrlicku se stal kostelecký kostel farním a byla do něho přenesena část barokního inventáře ze zatopeného kostela. Údajně nejpozoruhodnější je obraz sv. Vavřince z r. 1659. Ze hřbitovní brány je nádherný výhled na beskydské panorama od Palkovských vrchů po Godulu.
Zastavili jsme se u Larichova letohrádku, postaveném na začátku 19. století. Paní v předzahráce nám popsala m.j. nepraktické obývání rotundové věže v poschodí s výškou stropu 5m.
Šli jsme dále 1,5 km k přehradě a posilnili se v pěkně upraveném hotelu Fridrich. Dál k přehradě jsme již nešli. Jen poznámka: Stavba Těrlické přehrady byla započata v roce 1955, předána veřejnosti 6.11. 1963. Zásobuje vodou karvinské doly a Třinecké železárny. Hráz na východní straně je sypaná, 617 m dlouhá a až 25 m vysoká. Samotná přehrada je 4,6 km dlouhá s hloublou místy do 24m
Plán výletů na rok 2014 jsme začali plnit
(Článek Ing Schindlera o průběhu první vycházky)
Asi v březnu jsem vytypoval šest členek, které by mohly i letos pokračovat úspěšně v absolvování plánovaných výletů. Zbytek do 10 by se mohl doplnit hosty z jiných ZO. Postupně se ukázalo, že jsem se v odhadu spletl. Navíc po březnové schůzce se omluvily další dvě členky z opravdu závažných zdravotních důvodů. Musel jsem hledat jinde- mezi přáteli.Částečně jsem uspěl, ale větší radost jsem měl, když na sraz 25.4.2014 nečekaně přišly 2 členky z Polanky, které se normálně nezúčastňují, protože doprava je pro ně příliš drahá, nemají ještě 70 let a tím ODIS. Mezi přáteli, kteří přišli, byla i paní, která má sestru bydlící nad přehradou, takže má obec i okolí v malíčku. To bylo štěstí, neboť po cestě od konečné zastávky autobusu jsme nepotkali ani živáčka. Okolí přehrady už vypadá zcela jinak než při mé poslední návštěvě v roce 1951, kdy začala výstavba přehrady, která trvala 8 let. Od přehradní hráze a žermanického lomu jsme šli po břehu vodní nádrže na přístavní hráz Juhasz. Tam jsme zkonzumovali vlastní zásoby. Stánky byly ještě zavřené, sezóna přijde možná za měsíc. Ve vodě se mrskala velká ryba, nikdo nevěděl jaký druh to je. Letošní dlouhé sucho se zřetelně projevuje na výšce hladiny. Po odpočinku jsme šli lesní stezkou k hotelu Maják (dříve Nová huť), na jehož straně k vodě je menší Yacht Club. Ochotná obsluha nás informovala, že nazpět lze jít k zastávce ČSAD a jet stejným směrem přes Domaslavice a Dobrou do Frýdku, nebo opačným směrem k autobusu ODIS. V Clubu se sedělo až moc dobře, a vyšli jsme zbytečně pozdě. Když jsme docházeli, museli jsme zrychlit krok. Zastavili jsme autobus, skupina se rozdělila na 2 skupiny do Ostravy jsme dojeli v 16,45 hod. Účastníci výletu byli spokojeni s místem i průběhem akce, všichni fit bez problémů. Část hostů se hlásila na některé z dalších výletů.
ZO 06 navštívila Nové Heřmínovy
Je to obec, se zajímavou historii. V druhé polovině 13. století přišli nikým nepozváni kolonizátoři, kteří hledali vzácné kovy. Většinou to byli zámožní Němci ze šlechtických rodů i nižších bohatých feudálů, kteří se učili hospodařit a dostat co největší zisk. S nimi samozřejmě přicházeli odborníci na hledání a zpracování kovů a nakonec, někdy i nuceně pracovní sila. Pokud naleziště bylo bohaté, a poblíž byly vodní toky, malovýroba rychle rostla.
V letech 1250 - 1270 vznikla obec, dnešní Nové Heřmínovy. Prožívala těžké doby ve středověké náboženské atmosféře. Hořkou vzpomínku zanechaly husitské výboje třicetiletá válka, ale také s válkami spjaté hladomory. V roce 1554 vznikl v kraji tříletý mor V roce 1694 pohroma z velké neúrody s nás1edky v dalších 8 letech. Mnoho generaci se přesto dočkalo doby, kdy se začali živit zemědělstvím, dřevorubectvím a nakonec výrobou v továrně. Koncem 19. století v obci existovaly i malé lázně. Příznivý dojem o obci jsme nabyli, když jsme procházeli kolem opravených domů a nikde neviděli ani jednu čmáranici na plotě, nebo domku. Zdá se, že lidé tu žijí skromně, spořádaně, a možná i spokojeně. Takový dojem člověka potěší.
Ing. Schindler